Bříza Stanislav

*1983 Chrudim
Now based in London

2002-2009: CTU of Prague, Faculty of Mechanical Engineering
2010-2012: Publisher and editor in chief of the photography magazine Temnokomornik
since 2012: Creative Institute of Photography at Silesian University in Opava
2014: Established small and independent publishing house BFLMPSVZ
Published the photography book Hitchhike US
2015: Works on photography zin HCHKRDTN

http://bflmpsvzhchkrdtn.tumblr.com
This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

|| Analog.jpg

Konfrontace digitálního a analogového, starého a nového. Obrátit běh dějin a fenomény vlastní digitální fotografii aplikovat klasicky. Lze si představit něco tradičnějšího než fotogram? Výřezy a histogramy ztrácejí původní smysl a stávají se abstrakcí.

Confrontation digital and analog, old and new. Turning the course of history over and phenomenons belonging to digital photography aply in a classical way. Can we imagine anything more traditional then photogram? Crop tools and level diagrams are loosing their former purpose and become abstraction.

|| Středně šedá černá – explikace

Je to obraz? Je to fotografie? Je to jedno? Nejde mi o fotografie, ale o fotografii. Lingvistická důslednost není okázalost, nýbrž nutnost, mám-li diváka přesvědčit, aby viděl obrazy a nikoli fotografie. Identifikován s přístupem malíře jsem do rámce obrazu pečlivě kladl světlé a tmavé plochy prostřednictvím fotografie, podobně jako malíř užívá
štětce a barev. Přesto není zcela přesné tvrzení, že jsem fotografoval. Moje práce více či méně inklinovala k principu fotogramu, jenž vzniká působením světla a předmětů přímo na fotocitlivou vrstvu. Výsledný obraz se emancipuje do abstraktní roviny a ztrácí svoji přirozenou referenci k původnímu reálnému objektu, resp. tato reference přestává být
důležitá. Označuji-li tyto fotografie jako obrazy, uvažuji podobně jako malíř Georg Baselitz, jenž své figurální malby otočil vzhůru nohama, aby zdůraznil jejich nepředmětný zamýšlený charakter a narušil konvence vnímání. Stejně tak vyzývám diváka, aby zaměřil svoji pozornost do fiktivního prostoru mezi realitu a výsledný obraz, na samotnou fotografii, její podstatu, limity a zdánlivé paradoxy. Středně šedá černá se tak stává v diskurzu fotografie samozřejmou skutečností, ačkoli obecně takové spojení zní jako fyzikální a jazykový nonsens.

Medium Gray Black

Is it image? Is it photography? Does it matter? I don´t care about photographs, but I do care about photography. Linguistic rigorousness isn´t ostentatiousness, but necessity if I should persuade the viewer to see images instead of photographs. Identified with painter´s approach I carefully put into frame light and dark fields by means of photography in a similar way as a painter uses his brushs and paints. Yet that claim, I was taking photographs, isn´t quite accurate. My work more or less inclined to principle of photogram which arises by effect of a light falling on the objects and light sensitive layer. The final image liberates itself to be more abstract and loses its native reference to original real object or rather this reference becomes unimportant. If I label these photographs as images, I ponder in the similar way as painter Georg Baselitz, who turned his figural paintings up side down to emphasize their intended nonobjective character and break stereotypes of viewing conventions. In the same way I appeal to a viewer to point his attention to fictive space between reality and final image, to medium of photohraphy itself, to its substance, limits and seeming paradoxes. The term Medium Grey Black so becomes obvious fact within the discourse of photography although generally such phrase sounds like physical and lingual nonsense.

|| Iconic Street Views

S vynálezem fotografie se také zrodil fenomén vznikání obrazu zdánlivě bez účasti člověka, později označený termínem technický obraz, odsuzujícího člověka do role pouhého operátora přístroje, jehož možnosti jsou více či méně pevně dané výrobcem. A platí, že čím dokonalejší a sofistikovanější fotoaparát, tím menší prostor pro člověka. V tomto smyslu způsobil doslova revoluci Google se svojí aplikací Street View, která člověka jako operátora prakticky zcela vyřadila a jeho funkci nahradila programem. Člověk už nefotografuje a technický obraz se stává technickým absolutně. Google si vytkl za cíl vyfotografovat vše, čímž radikálně naplňuje apokalyptickou vizi fotografů, která tvrdí „vše již bylo vyfotografováno“ a která byla v historii vyřčena několikrát s vědomím toho, že hůř už snad být ani nemůže. Ať už to bylo v době masového rozšíření kinofilmových přístrojů mezi amatéry nebo při nástupu digitální technologie nabízející pořizování fotografií bez omezení a zadarmo, stále se ukazuje, že fotografií může vznikat ještě více. Vyloučením lidského faktoru máme tendenci považovat tyto automatické technické obrazy za ještě věrnéjší otisk skutečnosti a opravdu různé profese od architektů po policii běžně používají snímky ze Street View jako východisko pro svoji další práci. Obrovský archiv miliard fotografií z Google Street View může být užitečný, můžeme se podívat, jak to někde skutečně vypadalo, ačkoli nad databází snímků nemáme žádnou kontrolu, natož abychom ji vlastnili. Máme možnost pouze nahlédnout do z lidské perspektivy nekonečně obsáhlého archivu fotografií a možná, že kdybychom dostatečně dlouho hledali, našli bychom v Google Street View i podobné situace, které se odehrávaly na ikonických fotografiích před aparáty slavných fotografů. 

Google set a goal to photograph everything, thereby radically fulfil apocalyptic vision of photographers, which alleges, that "everything had already been photographed" and which was said several times during history being aware of a fact that it can´t be worse. Both during the era of mass spreading 35mm cameras among amateurs or inventing digital cameras offering the taking pictures without limits at no cost, still it is obvious, that photographs can be made more and more. Excluding human factor we tend to consider these automatic technical images for yet more authentic reference of reality and really many professions from architects to police use them as a basis for their work. The huge archive biliards of images from Google Street View can be useful, we can look how it looked like somewhere, although we haven´t any control over the database, much less to possess it. We have only chance to take a look and maybe that if we have looked for long enough, we would have found similar situations which we know from iconic photographs taken place in front of a camera of famous photographers.

|| Hitchhike US

Intimní lyrický příběh o vztahu k blízkému člověku se odehrává daleko od domova na pozadí dobrodružné cesty po USA, kterou provází poznání i ztráta iluzí a předsudků o americké společnosti, ale i o sobě samotném.
Putování s krosnou na zádech a palcem nahoru, stopem, autem a autobusem během horkého amerického léta. Z New Yorku na středozápad, z Montany do Utahu a zase zpátky na východ. Na cestě s H., s tajemnou ženou, milovanou i nenáviděnou, kdysi nejbližší, ztracenou a znovu nalezenou. 

Intimate lyric essay about relation to a close person takes place far from homeland on the background of the adventurous trip around the USA, which results in a cognition, loss of illusions and preconceptions about the american society, but also about themself. Traveling with a backpack and palm up, by hitchhiking, by car and by bus during the hot american summer. From New York to Middle West, from Montana to Utah and back to the East again. On the road
with H., with mysterious women, loved and hated, formerly the closest, than lost and found again. 

author of photos and poems: Stanislav Bříza
graphic design and typography: Petr Mazoch
|165x215 mm|canvas hardcover with embossing|95 pages|109 photos|